Radim Krejčí: Portu je pre pasívnych investorov

PRAHA – Radim Krejčí je milovník pasivního investování a zakladatel první české investiční platformy Portu, která běží pod hlavičkou společnosti WOOD & Company.

V té od roku 2017 působí v pozici Head of Retail & Digital Operations, dříve zastával vedoucí funkce ve finančních společnostech jako Roklen či Patria Finance. Vystudoval vysokou školu ekonomickou v Praze, je autorem několika ekonomických publikací.

Radimova cesta začala studiem gymnázia v Příbrami a pokračovala přes Vysokou školu ekonomickou v Praze. Nebyl student, který by ležel pouze v knihách a dokonce si studium trochu prodloužil. Jako malý chtěl být cestovatelem a tak v raných devadesátkách hojně využíval work & travel pobyty a objevoval svět.

Později se chtěl stát makroekonomickým analytikem, a proto v roce 2002 začal pracovat v začínající společnosti Patria Online, ze které měl postupně vytvořit českou obdobu Reuteurs a nejlepší analytický a zpravodajský portál pro investory. To se mu povedlo a dokonce celou společnost řídil. Jen toho analytika nikdy nedělal.

Poté, co celou Patria Finance převzala Československá obchodní banka se stávající management společně s Radimem rozhodli odejít. A tak v roce 2014 vznikla nová investiční skupina Roklen. V ní se podílel na vzniku investiční crowdfundingové platformy Fundlift a vzal si na starost vytvořit jednu z největších online směnáren v Česku RoklenFx.

V hlavě se mu ale postupně rodil nový projekt, unikátní investiční roboadvisory platforma, kterou mu nakonec pomohli zafinancovat společníci z WOOD & Company a začal vznikat nový příběh. Příběh první české investiční platformy Portu, nyní největší investiční platformy ve střední Evropě. Nyní má Portu více než 140 000 registrovaných uživatelů a přes 10 miliard korun pod správou. Platforma funguje v Česku a na Slovensku, již brzy také v Polsku. Plánovaná je expanze i do dalších zemí, jako jsou Maďarsko nebo Rumunsko.

Hlavním cílem Portu je maximálně zjednodušit svým uživatelům správu investic a nabídnout investiční modely na míru jejich potřebám. Funguje to velmi jednoduše – tak, aby se člověk nemusel o nic starat a mohl se namísto toho věnovat oblíbeným činnostem. Na základě investičního dotazníku nejprve Portu zjistí cíle nového uživatele, jeho potřeby a následně sestaví portfolio na míru rizikovému profilu a investičnímu horizontu. Vše je přitom maximálně automatizované a intuitivní. Na své si přijdou i pokročilejší investoři, kteří mohou využít tematické investice nebo si sestavit vlastní strategii. Nadšence do kryptoměn zase potěší Portu Crypto.

Kedy ste si uvedomili Vy osobne, že peniaze majú dôležitú úlohu v spoločnosti?

Až někdy ve vyšším ročníku na gymnáziu jsem se začal zajímat trochu více odborně o peníze a finance. Ale když tak nad tím přemýšlím, podnikatelského ducha v sobě asi musím mít od narození, protože si vzpomínám, že už v páté třídě základky jsme se s kamarádem pokoušeli „vydávat“ a prodávat rádoby humoristický ručně vyráběný časopis a kolem sedmé třídy jsme chovali morčata na „obchod“.

Hned po revoluci jsem potom tlačil na rodiče, aby začali podnikat. To byl první vážnější krok do světa financí. Tehdejší klíčovou učebnici ekonomie, tzv. Samuelsona jsem měl přečteného ještě před nástupem do prváku na vysoké škole.

Akú vysokú školu ste absolvovali?

Inženýrské studium jsem dokončil na Vysoké škole ekonomické v Praze, Fakultě financí a účetnictví. Poté jsem už při práci u brokerské firmy pokračoval v doktorandském studiu, které jsem nedokončil. Ale disertační práci na téma behaviorální modelování měnových kurzů mám stále rozepsanou.

Kto z pedagógov Vás najviac inšpiroval a ponúkol Vám informácie či pohľad na svet, z ktorého môžete ťažiť dodnes?

Bohužel jsem neměl tu čest poznat dostatek dominantních pedagogů, kteří by ve mně zanechali nějakou osobnostní stopu. Po odborné stránce si vážím ale například pana profesora Martina Mandela z katedry měnové teorie a politiky VŠE. Co se týče pohledu na svět, daleko více než škola mi daly v tomto směru vyostřené polemiky s otcem, z toho určitě těžím dodnes.

Máte vzor vo svete financií? Prečo?

Mám trochu problém s respektováním autorit, nedá se úplně říct, že bych měl nějaký vzor nebo oblíbeného mentora. Zajímají mě lidé z reálného byznysu, kteří něco dokázali. Většinou jsou to ale lidé mediálně neznámí, skromní, kteří nemají potřebu se prodávat. Takového Elona Muska samozřejmě sleduji, ale že bych k němu vzhlížel nebo ho bezmezně obdivoval, to bych neřekl. Na jednu stranu je geniální, dělá ale spoustu chyb a některé jeho kroky se mi vysloveně nelíbí. To spíš respektuji třeba Warrena Buffeta.

Kto Vás priviedol k poznaniu, že sa budete venovať finančnému sektoru?

Přirozeně to vyplynulo z toho, o co jsem měl od mládí zájem. Inklinoval jsem vždy k humanitním vědám s přesahem do matematiky. A finanční sektor je vlastně takovým propojením obou těchto světů. Když jsem se rozhodoval konkrétně, tak makroekonomie mi přišla příliš teoretická, marketing moc „soft“, právo na můj vkus hodně verbální a argumentační, filozofie pro introvertní myslitele.

Finance využívají poznatky z široké palety vědních oborů a navíc mají největší dopad do praxe, a to se mi na nich líbilo.

Prečo by mali ľudia pri správe osobných financií dôverovať špecializovaným firmám a neriešiť všetko na vlastnú päsť? Má vôbec bežný človek možnosti spravovať si investičné portfólio sám?

Správa a řízení investičního portfolia vyžaduje relativně rozsáhlé znalosti fungování finančních trhů a mnoho času. Pokud ty znalosti a čas člověk má a chce je investování věnovat a ví do čeho jde, může si spravovat investiční portfolio sám. S nejistým výsledkem, ale proč ne. Nikdy však nebude mít takové zdroje a informace jako profesionálové v investičních společnostech. A proto takový člověk vždy udělá spoustu zbytečných investičních chyb a nevyužije maximálně potenciálu trhu. Pro běžného investora, který nemá investování jako hobby, se určitě vyplatí správu investic nechat na odbornících a sám se věnovat spíše věcem, které dělá rád.

Sú ľudia s vysokými príjmami a nízkymi príjmami. Ako by sa mali správať rôzne skupiny?

Pokud s investováním člověk začíná, výše příjmů nehraje úplně roli. Daleko významnějšími faktory jsou životní situace, kterou potřebuje řešit, investiční horizont, velikost finanční rezervy, vztah k riziku či očekávaný výnos.

Ať má člověk pár tisíc nebo milionů, jádro svého dlouhodobého portfolia by měl postavit stejně – z diverzifikovaných nízkonákladových instrumentů. Dříve bylo k zainvestování peněz na kapitálových trzích potřeba větší množství prostředků, to už ale dávno neplatí. S příchodem fintechových společností se lidem otevřela možnost neinvestovat přes banku do jejích drahých produktů a fondů, ale zainvestovat do jednotlivých akcií nebo nízkonákladových ETF fondů. Dnes na to stačí pár eur a nikdo není ochuzen o kouzlo diverzifikace a složeného úročení.

Teprve v okamžiku, kdy má investor, a je jedno jestli bohatý či chudý, kvalitní základ ve formě dobře diverzifikovaného portfolia, může začít přemýšlet o jeho doplnění o další investiční alternativy, jako jsou například sběratelské předměty, komodity nebo kryptoměny.

Existuje niečo ako etika vo finančných službách?

Stoprocentně. Ale neznamená to, že se všichni poskytovatelé investičních služeb chovají ke svým klientům nebo k sobě navzájem eticky. Spousta firem na Slovensku a v Česku se samozřejmě žene za rychlými zisky, nehledí na klienta, což ve finále poškozuje investiční kulturu a dopadá negativně i na odpovědné firmy dodržující základní etické a morální zásady.

Bez etického přístupu ke klientům nebo partnerům není možné budovat dlouhodobou důvěru. Velké banky a firmy na to mají standardizaci a etické kodexy, neetické chování je u nich většinou spojeno s osobním selháním konkrétních zaměstnanců. U menších firem a investičních startupů, které nemají takový problém uhlídat si zaměstnance, je potřeba se dívat spíše na jejich vizi, strategii, celkový koncept produktu a předně na lidi, kteří za nimi stojí.

V dnešní době není, nebo by nemělo být možné chovat se dlouhodobě neeticky a neztratit přitom důvěru klientů. Funguje i jakási seberegulace ve formě asociací a sdružení, které na etiku podnikání dohlížejí nebo upozorňují na nebezpečná jednání. A nakonec částečně základní principy hlídá i regulátor trhu.

Aká je výhoda dlhodobého investovania z hľadiska príjmov na dôchodku?

Pokud si chce člověk v důchodu udržet stejnou životní úroveň, jakou má v ekonomicky aktivním věku, je potřeba se nespoléhat pouze na stát a investovat. Ideální je začít pravidelně investovat hned, jak člověk začne vydělávat. V dlouhém horizontu se u investic může naplno projevit efekt složeného úročení. Tedy stav, kdy se nezhodnocují jen vložené peníze, ale i výnosy, které již investice přinesly v minulých letech. Efekt složeného úročení nabírá na síle s délkou investování. Sto tisíc eur zainvestovaných na 10 let přinese při průměrném zhodnocení 8 % p.a. 216 tis eur.

Když ale stejnou částku necháme pracovat o 5 let déle, budeme mít 317 tis. eur a po dalších 5 letech dokonce 466 tis. eur. Z tohoto důvodu by měla být snaha každého investora nechat peníze zainvestované po co nejdelší dobu a maximalizovat tak čas, po který budou peníze pracovat.

Existujú finančné nástroje rôzneho typu, ako vnímate fondy nehnuteľností, dlhopisové fondy, CFD nástroje a to aj v porovnaní s ETF fondami?

Jsem fanouškem především ETF fondů a pasivního investování obecně. Prostřednictvím ETF lze dnes investovat jak do akcií, dluhopisů a komodit, tak třeba i do nemovitostí a kryptoměn. Oproti podílovým fondům mají ETF mnohé výhody. Jsou levnější, likvidnější – dají se kdykoliv prodat na burze – a i transparentnější v tom, že člověk vždy přesně ví, do čeho investuje. Oblíbenost investování do ETF fondů v posledních letech roste také kvůli tomu, že jsou diverzifikovány. Místo toho, aby člověk zainvestoval svoje úspory do jedné firmy, zainvestuje do velkého koše, ve kterém je riziko rozloženo například geograficky nebo jen počtem společností. Podle mnohých studií navíc pasivní investování překonává výkonem aktivně spravované  fondy. Ty jsou schopné dosahovat zajímavých výsledků krátkodobě, v dlouhodobém horizontu jsou ale většinou poraženy právě pasivními fondy typu ETF.

Nástroje typu CFD popřípadě další finanční deriváty jsou složité, velmi rizikové a používají se při tardingu a spekulacích. Těmto nástrojům bych se spíše vyhnul a začínajícím investorům je vůbec nedoporučil.

S akýmikoľvek finančnými službami sú spojené poplatky, na čo je potrebné si dávať pozor v tomto kontexte?

Nic není zadarmo. Ani takzvané. freetradingové platformy, které nabízejí obchodování za nulu. To je potřeba si uvědomit. Některé poplatky považujme za férové, jiné ne, některé jsou skryté v maržích, horších cenách nebo prodaných transakcích. Pozor by si lidé měli dát na různé poplatky vstupní, výstupní nebo výkonnostní a jejich výši. Platit například vstupní poplatek 3 nebo 5 % – a třeba ještě předplacený z cílové částky – mi přijde jako přežitek, který do současné doby už nepatří. Výkonnostní poplatky mohou také ukrojit velkou část zisku. V každém případě je důležitá transparentnost, aby investor věděl kolik a za co platí.

Za ostatné roky sa hitom stali kryptomeny, ktoré ale trpia významnou volatilitou. Predstavujú z vášho pohľadu seriózny investičný nástroj, alebo ide skôr o „ruletu“?

Nejsem velký zastánce kryptoměn. Zatím nevidím mnoho směrů, proč a na co bychom je měli a mohli používat. Jako platidlo je nepotřebuji, necítím potřebuju bojovat proti systému. Dívám se na ně ale opportunisticky, technologie blockchainu je zajímavá a má potenciál. Tak možná proč neokořenit trochu svoje investiční portfolio. Investoři by do nich ale určitě neměli vkládat všechny své prostředky, naopak, pouze tu malou část, o kterou si mohou dovolit případně úplně přijít.